Lídři ODS, ČSSD a KDU-ČSL debatu o kině odmítli. Bojí se, myslí si rivalové

, aktualizováno:
Lídři ODS, ČSSD a KDU-ČSL debatu o kině odmítli. Bojí se, myslí si rivalové

V neděli 21. září proběhla v kině Panorama debata, na kterou byli pozváni zástupci všech politických subjektů, které kandidují v nadcházejících komunálních volbách. Téma bylo jediné: budoucnost rožnovského kina. Lídři měli možnost veřejnost seznámit se svými názory na prozatím předpokládanou výstavbu víceúčelového kulturního centra (VKC).

O hlasy voličů se ve volbách do rožnovského zastupitelstva utká ve dnech 10.-11. října 11 politických stran a hnutí.  Všechny dostaly pozvánku na předvolební debatu o problematice kina. Na akci, kterou v rámci své volební kampaně pořádalo seskupení Nezávislí Rožnováci, nakonec vystoupilo sedm kandidátů na starostu: Jan Kučera (Nezávislí Rožnováci), Magda Krejčí (KSČM), Petr Jelínek (Starostové a nezávislí), Libuše Rousová (SNK ED), Jiří Brož (TOP 09), Radim Holiš (ANO) a Kristýna Kosová (Zdravý Rožnov).

Všichni se shodli na tom, že stávající stav kina je nevyhovující. Jejich představy o řešení této situace se ale lišily. Nejdiskutovanějším řešením je v tuto chvíli výstavba VKC, které by mohlo kromě promítání kina vyřešit i problém chybějících prostor pro pořádání divadelních představení, plesů a hudebních koncertů. Ty v současné době pořádá T klub – kulturní agentura převážně v sále Společenského domu, který není úplně vhodný, navíc nepatří městu.

 

Bez analýzy se věc nepohne

Podle Zdravého Rožnova by budoucí kulturní stánek měl být především kinem. „Co se týče projektu, který byl nedávno v oběhu, kdy v jednom sále je kino, divadlo i taneční sál, jsme trochu na vážkách, protože se domníváme, že čím více funkcí dáme do jedné plochy, tím více kompromisů budeme muset někde učinit. Jsme otevření další diskuzi, ale nyní zastáváme názor, že bychom potřebovali kino využitelné jako divadelní sál, nicméně pro tanec by bylo vhodnější hledat jiný prostor," řekla Kosová s tím, že kino v Janíkově stodole by si uměla představit jen jako dočasné řešení.

Zcela jasnou vizi má hnutí ANO 2011, za které kandiduje i ředitelka T klubu - kulturní agentury Lenka Vičarová. „Kulturní centrum po volbách podpoříme. Budeme ho chtít nově vybudovat od píky za přispění všech dotačních titulů a mimorozpočtových plánů tak, aby zatížení města bylo co nejmenší. Pokud by se stalo, že by na financování centra šly jakékoli finance z městského rozpočtu, budeme se ptát občanů," uvedl Holiš a dodal: „Chtěl bych, aby veškeré věci týkající se KC byly odsouhlaseny všemi politickými stranami. Pokud bychom se na tom neshodli, v dalším období by se vždycky začínalo od začátku a to je špatně."

Výstavbu VKC v následujícím volebním období nepodpoří TOP 09. „V současné době je město zadluženo 89 miliony korun. K tomu je třeba připočíst ještě dluh Komerčních domů jako obchodní společnosti městem založené ve výši 20 milionů. Celkem je to tedy 110 milionů. Mechanismy jsou nastaveny tak, že dluh se snižuje o 10 milionů ročně, tzn. vlastní dluh města by po skončení volebního období, které máme před sebou, byl na nějakých 50 milionech. Podle našeho názoru je teprve po tom možné uvažovat o něčem takovém, jako je výstavba KC," nechal se slyšet Brož.

Podle SNK ED by budoucí VKC nemělo být megalomanským projektem a bez potřebných komplexních analýz by se město do projektu nemělo pouštět a hledat jiná řešení. „Jsem dlouhodobým příznivcem spolupráce s muzeem. Janíkova stodola je technicky velmi přizpůsobena, je kapacitně dostatečná, je neobsazená muzejními programy, takže na začátku by bylo dobré tento pokus udělat. Rozhodně by nás to nestálo tolik, jako pronájem sálu ve Společenském domě," připomněla Rousová.

Projekt VKC najde pravděpodobně podporu i u Starostů a nezávislých. „Moje máma říkala, že vidět na Měsíc a být schopen tam doletět jsou dvě různé věci. My vidíme daleko, ale musíme zvážit, jestli jsme schopni tam doletět. Kulturu podporujeme a víme, že potřebuje jak investiční, tak systémovou podporu. Nicméně si nemyslím, že politici by měli řešit to, co kulturní objekt má obsahovat. To má mít na starosti nějaká odborná skupina, komise, která to navrhne. A my po tom coby zastupitelé máme jako správní hospodáři říci, ano, toto si můžeme dovolit ufinancovat, provozovat a převezmeme odpovědnost za to, že projekt bude uskutečněn," vysvětlil Petr Jelínek.

Úplně jinou představu mají komunisté. „Náš názor je takový, že bychom chtěli zdejší kino zachovat ve stávajícím provozu, aby se tady mohlo promítat a fungovat divadlo," řekla Krejčí.

Nezávislí Rožnováci uznávají, že kultura je ve městě nedoceněna, ale zároveň upozorňují na fakt, že získat peníze z evropských strukturálních fondů v plánovacím období 2014-2020 nebude pravděpodobně možné. „Tomu, než se rozhodneme, jestli kino bude rekonstruováno a rozšířeno, nebo jestli bude zbořeno a modernizováno, musí předcházet detailní analýza. Musí řešit komplexní situaci ve městě, tzn. jaká je poptávka po kultuře, kolik je tady spolků, kolik je tady divadelních amatérů, ale zároveň musíme brát v potaz, kolik bude stát provoz, kolik samotná investice. A na základě této analýzy můžeme položit občanům adekvátní otázku a nechat je rozhodnout v referendu," představil svou vizi Kučera.

 

Kultura na zimáku? Neřešitelné

Účastníci debaty odpovídali i na otázky z publika. Veřejnost zajímalo, jestli by některé kulturní akce nemohly proběhnout na zimním stadionu, jak kdysi vedení města proklamovalo. „Zimní stadion je učebnicový příklad toho, jak se to nemá dělat. Když hokejisté chtěli zastřešovat, tak hovořili plamenně o tom, jak to bude minimalistické, aby to co nejméně stálo a tím pádem by to co nejméně poskytovalo a umělo. Když se to pak na zastupitelstvu schvalovalo, tak se naopak zase tvrdilo, že to bude víceúčelové a bude to poskytovat všechny možné varianty vyžití. Není to pravda, je to postaveno minimalisticky, další varianty využití jsou tedy minimální," prohlásil Brož.

„Ze stavařského hlediska musím říci, že další využití na kulturní budovu vzhledem ke složitosti technologie ledování a nákladovosti na přebudování v průběhu letní sezóny je opravdu složité," potvrdil Holiš.

Další kandidáti těmto slovům dali plně za pravdu.

 

Měnit vedení městských organizací?

Zajímavým a v Rožnově de facto i aktuálním problémem byla otázka na obměny ve vedení městských organizací a firem. Někteří z manažerů zastávají své funkce již více než 15 let. Typickým příkladem je právě i ředitelka TKA Vičarová.

„Pokud člověk něco dělá hodně dlouho, přestává být objektivní a občas mívá i jednostranný názor," upozornila Krejčí.

Podle Kučery by v případě městských organizací neměly existovat předem dané cykly podobně jako je tomu například v politice. „Je ale nasnadě vyhodnocovat výsledky práce a každý manažer, a v byznyse to tak funguje, by měl mít od majitelů zadány úkoly, cíle, na základě kterých je hodnocen. V případě, že tyto cíle plní, může být hodnocen pozitivně. V případě, že je nesplní, může být hodnocen negativně a případně vyměněn," doplnil Kučera.

S tím souhlasí i Petr Jelínek: „Nevím, jestli by ředitelé příspěvkovek měli mít smlouvu na dobu určitou třeba na pět let, ale minimálně by měli pozici obhajovat."

Rousová upozornila i na nevhodný střet zájmů, kdy vedoucí pracovník městské organizace zároveň i zastupitelem, což je rovněž situace, ve které se momentálně nachází Vičarová. „Lenka (Vičarová) se sice chová korektně, nicméně takoví lidé tlačí tak, aby pro svou organizaci dosáhli co nejlepší výsledek. To je věc, která si myslím, že by neměla být," řekla současná zastupitelka Rousová.

 

Kde je koalice?

Publikum zajímal i názor diskutujících na fakt, že se z debaty omluvili lídři za ODS Markéta Blinková, KDU-ČSL Václav Mikušek a ČSSD Martin Houška. Diskuze se nakonec nezúčastnil ani Aleš Bardoň (Moravané), s tím ale organizace původně počítala.

Kosová si jejich neúčast vysvětlovala dvěma způsoby: „Buď je kultura nezajímá, nebo mají trochu strach diskutovat s lidmi. Nejsem přesvědčena o tom, že by měli strach z nás."

„Že by to byli zbabělci? Možná jo, možná ne. Každý se může svobodně rozhodnout a my respektujeme, že tady nepřišli," měl podobný názor Brož, jehož strana je v právě končícím volebním obdobím v koalici.

„Je to jejich chyba, že si nepřišli vyslechnout názory. Doufám, že jim to voliči rázně spočítají u voleb," přidala se Krejčí.

Smířlivější byl Petr Jelínek. „Je to jejich právo. Taky jsem nebyl nadšený myšlenkou, že máme jít na předvolební mítink jedné strany. Je to dvousečné. Na jednu stranu podporujeme volební kampaň konkurenční strany. Na druhou stranu, když nepřijdeme, budeme zváni zbabělci," upozornil.

I Kučera uznal, že by zástupci koalice byli při debatě s občany v mírné nevýhodě.

Z jiného úhlu pohledu se na věc dívala Rousová. „Mě to nepřekvapilo. Nechci to dál rozebírat. Nicméně jsem velmi nadšena touto atmosférou, fandím mladým lidem. Myslím si, že my, kteří jsme dlouhodobě v politice, bychom měli těm, kteří mají velké vize, byť hovořím jakoby proti sobě, otvírat dveře, protože to je opravdu budoucnost města."

Stejně nadšený byl i politický nováček Holiš. „Vnímám to tak, že zástupci stran, kteří tady dneska přišli, chtějí něco dělat dohromady. Tak věřím, že se snad na to po volbách podaří navázat a udržíme tuto rétoriku i dále," zasnil se.