Názor: Kulturní centrum není ani tak o financích, jako o vůli, jestli se chce nebo nechce.

, aktualizováno: , autor:

Projekt Rožnovské kulturní centrum (dále také jen RKC) získává stále větší podporu rožnovské veřejnosti. Dokazuje to i poslední průzkum veřejného mínění, kterým bylo nedávné veřejné rožnovské fórum. Účelem veřejného fóra bylo pomoct vedení města nalézt 10 největších investičních priorit rozvoje města pro následující období. RKC překvapivě získalo podporu jednoznačně největší, a to takovou, že pro zaznamenávané čárky na hodnotících arších nestačily řádky.

To se asi také odrazilo i na postojích a přístupu jednotlivých zastupitelů při jejich posledním jednání zastupitelstva. RKC zde bylo významným, poměrně výživným a dlouhotrvajícím bodem programu. Z vystoupení zastupitelů bylo zřejmé, že už není pochyb o tom, jestli RKC „ano“, či „ne“. Spíš diskutovali o tom „jak“. Bylo znát, že se obávají, aby se z RKC nestalo nějaké politikum, nesmyslně populistická záležitost, na jedné straně přehnaně megalomanská, na straně druhé s mindráky podtrhnutá, a aby město s ní nepřišlo i o pověstné kalhoty. Jako stále zvednutý prst se několikrát objevilo varovné srovnávání se zřejmě odstrašující a nezapomenutelnou investiční akci města, kterou byla v nedávné minulosti dostavba zimního stadionu Na Bučiskách.

Ale zpět k obsahu nadpisu. Že celá akce RKC bude něco stát a nebude to málo, je nasnadě. Hrubý finanční rámec se dá poměrně kvalifikovaně stanovit. A tak se také dá udělat i jednoznačné rozhodnutí, jestli v takovém rozsahu a za takových podmínek Rožnov něco takového skutečně chce a jestli si to může nebo nemůže dovolit.

Pozn. Asi z politických důvodů se uváděná čísla nákladů jen postupně pomalu zvedají někde od 90 miliónů, přes 110, 130, dnes asi 180, zkrátka dá se předpokládat, že ve skutečnosti nepřekročí hranici 200 miliónů. Dále ještě jen málo kdo ví, co je s DPH a co bez. Vzhledem k tomu, že město si na DPH nic neodpočítá, tak by všechny uváděné částky měly být uváděné jen a jen s DPH (tady asi nová komunikační strategie vedení města nějak pokulhává ???).

V dnešní, úplně počáteční fázi celého projektu není až tak podstatné, jestli to vypadá o nějakou desítku miliónů více nebo méně. Ale jde o věcnou podstatu, jestli  „kulturák“ v Rožnově mít, či nemít. V této souvislosti se stejně tak nepodstatně jeví momentální problematické snahy o dopočítání přesné, jednoznačné a nepřekročitelné finanční částky, provázené populistickým dušováním se některých, že určitě překročená nebude (všechny dosud stanovené, výše zmíněné, jak byly postupně prezentované, byly potom překročené .…).

Z toho může vzniknout dojem: “Milión sem, milión tam, že to nejsou žádné peníze“. Omyl, jsou to peníze, každá koruna ze společných daní jsou peníze. Záleží jen na tom, jak je účelně a efektivně vynaložená, realizovaná a zhodnocená. Aby se projekt RKC nezařadil vedle projektu dostavby zimního stadionu, bude hodně záležet na tom: „Jak se na něm bude hospodařit?!“ „Jak bude transparentní?!“ „Jak bude vedený a řízený?!“ (což jak známo, bohužel není zrovna silnou stránkou rožnovské radnice).

Že se doposud o RKC mluví jako o projektu, který „teprve bude“, je zřejmě už první významný omyl, který je na stole k řešení a měl by se napravit. Tento projekt v podstatě začal už v okamžiku, kdy se do něj začalo investovat jakékoliv první úsilí, lidská práce, nejpozději však, kdy se na něm utratily první peníze (!). Přestože jsou věci stále v rovině jednání a dnes i projektování, plánování, tak do „akce RKC“ už peníze tečou a evidentně nejsou zrovna malé. Dnes utracený milión, dva, více …???, je sice ve srovnání s konečnou částkou jen nějakým procentem, ale i to jsou peníze. V případě jejich zmaření by jinak za ně mohlo být opraveno několik desítek metrů chodníku, parkoviště, …. ???

Pozn. Dále se stále nějak zapomíná, že RKC má své tzv. „náklady minulých období“, a ty nejsou zrovna malé a nevýznamné. Jedná se o promarněné a zmařené finanční prostředky v minulosti. V souvislosti s odmítnutím dostavby domu kultury před 25 lety (město by to tenkrát nestálo nic, platil stát) tehdejší městští konšelé zadlužili budoucnost Rožnova částkou, kterou dnes RKC bude stát, tj. řekněme do 200 miliónů. Asi před 10 léty již proběhla nějaká projekční soutěž na stavu RKC, výsledky byly dlouhou dobu vystavené na chodbách radnice, z nějakých důvodů z realizace sešlo, ale určitě to vše nebylo zadarmo a nějaký sto tisíc nebo milión se na tom ztratil, … (???). Co víc? To všechno jsou náklady, které se na účet RKC už před léty nabalily. Dobrý hospodář by je měl znát a mít je na zřeteli, aby stále dokola neopakoval stále stejné chyby.

Proto i dnes, byť je stále všechno jen na začátku, kdykoliv se jedná o projektu RKC, „měla by na projekčním plátně svítit právě aktuální finanční částka, která byla ve spojitosti s projektem již utracená“ - proběhla architektonická soutěž (milión a něco ???), zpracovává se projektová dokumentace (desítka miliónů ???), jezdí se, jedná se, ….(???). Takže milióny už tečou, byť zatím není možné je nikde hmatatelně vidět. Tyto informace mají svůj nezanedbatelný význam pro transparentnost celého projektu, a také pro případný výskyt jakéhokoliv politikaření ve věci, neuváženého zaseknutí projektu, jeho zastavení, zrušení, …. . Jde o to, aby bylo vždy zřejmé, s jak velkým rizikem se právě pracuje, jak velký dopad to představuje v již vynaložených finančních prostředcích (no, a také jde o to další a další nabalování prostředků promarněných v minulosti).

Vzhledem k předpokládané výši investičních prostředků je celý projekt už nyní, a po celou dobu svého trvání bude, konfrontovaný s rizikem, že se na něj přisají vždy připravení paraziti, kteří mu budou pouštět žilou. V čem byla slabá stránka vzpomínaného projektu zimního stadionu Na Bučiskách, to určitě mnozí ze zastupitelů budou dobře vědět.

Jestliže projekt RKC bude řádně kvalifikovaně, transparentně a hospodárně vedený, řízený a odolá všem deformačním politickým tlakům, potom je možné za vynaložené finanční prostředky efektivně zrealizovat a postavit skutečné hodnotný nový kulturní stánek pro celý Rožnov a také jeho blízké okolí. A když se jeho konečná cena promítne do následujících období (třicet, padesát, sto let), po které bude sloužit, tak není až tak podstatné, jestli bude stát o nějaký milión více či méně.

Profinancování tak velkého projektu sebou nese své problémy, a to nejen jeho celkové částky, ale i rozložené v čase (nějaké cash-flow). Nakonec může být i jeho významným existenčním rizikem. Samozřejmě, ideální by bylo naplánovat, zrealizovat a předat do provozu a užívání vše jako celek. Jenže, při velikosti takové investice se může stát cokoliv (???). Proto by se související potenciální rizika měla identifikovat a celý projekt by se měl plánovaně rozložit na dílčí, postupně realizovatelné funkční celky, které i kdyby se nepodařilo ufinancovat všechny najednou a tedy zrealizovat, může se tak stát postupně, později, až zase další finance budou. Ale aby se již hotová funkční část dala případně provozovat a užívat, i když zatím ne s plánovaným komfortem. Jestliže základem projektu je samotná stavba (asi polovina celkové částky) a na ni se potom nabalují další několikamiliónové akce jako technická zařízení, vybavení, ….. atd., tak by to neměl být až takový problém. V podstatě jde jen o to, aby vše nenabralo vývoj a také konec dříve rozestavěného kulturáku – dnešního Alberta u areálu Tesly (!!!)

A nakonec ještě jedna věc. Předmětem diskusí je také stálé upřesňování specifikace disponibilních a funkčních požadavků na celé RKC, a to právě ve vztahu k výši akceptovatelných nákladů. Je to zcela normální a v pořádku. Ale může se stát, že právě z různých důvodů, např. optimalizace nákladů, šetření, případně se jen něco opomene, podcení a nebo po nějaké době se vyskytnou zcela nové, dosud neznámé požadavky, na které by bylo vhodné reagovat, zkrátka najednou se zjistí, že něco chybí nebo se něčeho nedostává. Proto by celá koncepce stavby, jak po její architektonické, tak i konstrukční, technické i statické stránce, měla umožňovat případné pozdější dílčí změny, stavební úpravy, dostavby, vestavby, nástavby, terasy, ... (???), klidně za deset, dvacet, třicet let, nikdo dnes neví, co přijde, co bude. Zkušení architekti a stavaři dobře vědí, o co se jedná. A tak celý projekt by s takovou eventualitou měl počítat. Proto by mělo být už dnes známé a projektově dostatečně podložené, jaké možnosti dalšího rozvoje stavby se do budoucnosti nabízejí, a naopak, co jsou její nepřekročitelné limity. Z hlediska jedinečnosti, velikosti a významnosti celé stavby ve městě to je hodně podstatná věc. Detaily projektovaného technického řešení veřejně známé nejsou, takže je možné reagovat jen na to, co se povídá. Např. plánované technické „extra vymoženosti“ nazývané jako „pasivní standard“ zakládají na použití určitých stavebních technologií (dřevostavba, …., ???), které by mohly být pro další rozvoj v budoucnosti z různých důvodů limitující (limitovaná nosnost, statika, ….???). Z architektonického a estetického hlediska je také podstatné, jak by celý objekt, po nějaké eventuální již zmíněné změně, dostavbě, nástavbě, doplněné terase, …, v budoucnosti vypadal (???).

Ing. Vlastimil Dorotík


Autor: Vlastimil Dorotík

V Rožnově jsem několik let bydlel, nyní již více než 20 let v sousedním Vidči. Rožnov pro mě není "něčím mimo", ale centrem celého regionu Rožnovska, do kterého spadá i místo mého současného bydliště. Proto vše, co se v Rožnově děje, se mně vždy nějak dotýká, mě to zajímá a činím si tak nárok se k tomu případně vyjádřit.