Názor: Mám to prožité

, autor:
Mám to prožité

Dovolila jsem si vložit článek pana Mládka, s kterým bývalí rožnovští členové ODS jistě souhlasí, protože to vše prožili na vlastní kůži. Zvláště pak poslední souvětí je zcela pravdivé. Vládnou nám vlastizrádci, ničí republiku a MY ?!?

 

Žalostnou ODS tvoří žalostní lidé

Bylo zajímavé sledovat skoro dvě desítky let, jak postupně ubývali nebo se vyměňovali členové původní ODS. První odešli slušní podnikatelé. Po nich velká část slušných členů. Na místo nich přišla podivná mladá generace, která měla všechny chutě, jenom ne žádnou morálku.  

Bezskrupulózní politika se v ODS povýšila na princip a každý vypasený kmotr byl vřele vítán. Oblastní sněmy ODS se začaly skládat z lidí, kteří na „vládcích“ ODS nebo na kmotrech byli existenčně závislí. Svobodné rozhodování se měnilo v menšinové, někdy přímo v nulové. Stejně jako strach a estébáci ovládli masy v podnicích v době vlády KSČ, stejně tak hrstka lidí ovládla chod dění v ODS. Na konci toho snažení nebyla jen devastace politiky a její vyprázdnění, na konci toho špatného je dnes mnohem více.

ODS totiž několikrát stála na čele moci. Špinavé metody a špinavé praktiky, ve této straně nakonec zcela běžné a obvyklé, se začaly prodírat do občanského života, do veřejných zakázek, do práce policie, justice a školství. Jsme svědky nebývalé devastace státu, jaká se podařila jenom v padesátých letech díky formě teroru a zastrašování. Korupce je v Česku všudypřítomná a některé soudní rozsudky si nezdají s těmi nejhoršími nacistickými, především po flagrantní porušení zákona nebo záměrné překrucování významu a obsahu rozsudků nejvyšších soudů. Náprava je buď velmi zdlouhavá, nebo nezřídka žádná.

Monopolizaci socialistických molochů vystřídala monopolizace domluvených kartelů, které nikdo nekontroluje a nestíhá. Vždyť takový ÚHOS z pohledu svého povinného zjišťování vzniklého negativního stavu řešil v roce 2011 pouze jeden případ a rok předtím dokonce žádný. Prázdná falešná instituce díky níž máme nejabsurdnější poplatky v bankách, nejdražší mobilní operátory v Evropě, nejdražší dálnice světa, letouny, cyklostezky, jízdní karty a mohli bychom pokračovat nekonečným seznamem.

Aby si neutěšeného stavu nikdo nevšiml, horují „johnovští“ novináři hlavně proti bruselským nařízením, ačkoliv Česko nepoškozují a spotřebitelé úspěšně využívají ochranu z takových rozhodnutí. Proti Nobelově ceně, ačkoliv je to soukromá cena norského výboru ( obdobně jako je např. americký Oscar nebo Český lev), a je tedy věcí výboru, komu ji udělí, eurokhmérové zahájili mediální tažení, jako by Česká republika touto cenou utrpěla kdovíjakou křivdu. Pokud ji někdo z těchto kritiků vyčíslí, bude to skutečné překvapení.

Kritika Evropské unie se v poslední době změnila ve zběsilou mediální masáž, která postrádaje mnohdy logiku věci a vyznačující se naprostou neznalostí věci se spoléhá, že čeští občané si nikdy nikde nic nepřečtou a na svou neznalost nasadí „zdravý rozum“ nabytý ale pouze komunistickou životní zkušeností. Oboje selhává a místo logiky a věcných argumentů a potřebné věcné kritiky EU, se mediální antievropské masáže vyznačují už jen bezbřehou nenávistí. Jak vystřiženou z totalitní historie minulého století.

Když ministr Barták, jako ústavní činitel uděloval podivná vyznamenání ještě podivnějším lidem za super podivné zásluhy, (mnohé jsou dnes předmětem policejního vyšetřování) eurokhmérové mlčeli a mlčí i dnes. Mlčení k veřejným nešvarům a prokázané kriminalitě, které zaznívá z Hradu, je doslova ohlušující.

Pravicový volič to většinově už pochopil a ani rudý vypelichaný strašák nebo údajná přeměna EU v Sovětský svaz či RVHP jej nepřinutil jít k volbám. Nezvolil „menší zlo“ a nezvolil znovu lháře, zloděje a defraudanty. Levicový volič to zatím ještě nepochopil a mylně se domnívá, že „menší zlo“ v podobě KSČM je řešení. Není.

Propad ekonomiky proto pokračuje, stejně jako pokračuje státní zadlužování, extrémní korupce a snahy odebrat občanům pomocí daní, dávek, poplatků a falešných důchodových systémů co nejvíce peněz na další bezuzdné utrácení státu a ve prospěch nastrčených podvodných firem.

Nic se nemění, lhostejno, zda vládne česká pravice, či levice, neboť současné hlavní politické formace spojuje jen touha po moci a penězích, ze které nakonec navenek prosákne žalostný obraz hlavních aktérů. To je hlavní příčinou celkového úpadku státu. Pojmy jako lidé, občané, děti a dokonce podnikatelé jsou v žebříčku hodnot většiny českých vládnoucích politiků na naprostém dně. Je až směšné slyšet, jak mnozí politici i političky neustále hovoří o tom, jak se má pracovat, jak se má podnikat, a přitom velká část z nich nikdy nepracovala ani nepodnikala a tak hovoří o věcech, o kterých většinou nemají tušení, a které znají pouze z doslechu od svých pochlebovačů.

Přestože se myšlení národů v Česku postupně mění a poznání otevírá lidem oči, ještě to nestačí. Je nutné, aby si každý, nebo skoro každý, uvědomil, že demokracie není o tom, že občan nemusí stát frontu na banány, ale že je nutné mít právní stát, který občana chrání a pomáhá mu, neboť si na tuto ochranu a pomoc poměrně dost přispívá. Že poctivá práce a péče o rodinu by měly být hodnotou uznávanou, nikoliv vysmívanou, že stáří je doprovodným faktorem každé společnosti a není ani hanbou ani důvodem pro posměch, že vzdělání, jeho forma i obsah je pro budoucnost každého národa jednou z hlavních priorit, určitě větší než nějaká hodnota růstu HDP, která se čtvrtletně mění mnohdy nezávisle na samotném řízení tak malého státu, jakým je Český republika.

Až se celospolečenské vědomí ustálí na skutečných demokratických hodnotách, pak se nikdo nebude klanět nakradeným penězům, provařeným politickým lžím, dogmatickým antievropanům, vychytralcům a jim podobným. Pak také tyto negativní hodnoty nebudou hlavním nevyřčeným obsahem politických stran, což dnes v různém stupni a šíři zjevně jsou.

K celospolečenskému poznání je ještě nějaký čas. A pokud se postup občanského vědomí zastaví, a zase se půjde volit to nějaké „menší zlo“, nové politické formace, takové, které by byly přínosné většině, nevzniknou. Kde není poptávka, tam není nabídka. A poptávka v Česku na změnu je zatím malá, neboť v této chvíli u většiny občanů převládá rozčarování, vzdor a protest.

 

 

Rudolf Mládek|


Autor: Libuše Rousová

Jen slova spojená s činy jsou důvěryhodná.