Názor: Společenský dům zachráníme tak, že v něm vybudujeme knihovnu

, autor:
Společenský dům zachráníme tak, že v něm vybudujeme knihovnu
 DSC00964.jpgDSC00965.jpgDSC00966.jpgDSC00968.jpgDSC00970.jpg

 

Společenský dům v Rožnově patří společnosti Synot. Ta již delší dobu nemůže najít žádného nájemce, proto městu nabídla dvě alternativy. První možností je odkup nemovitosti do vlastnictví města za čtyřicet milionů. Druhá nabídka se týká rekonstrukce budovy dle potřeb města na náklady Synotu s tím, že by si budovu pak Rožnov dlouhodobě pronajal. Tato nabídka byla diskutována na posledním jednání zastupitelstva města.

Existuje samozřejmě i možnost, že město na nabídku Synotu nezareaguje vůbec, protože to jednoduše není jeho starost. Nemovitost mu ostatně nepatří. Každému je ale jasné, že po zrealizování víceúčelového kulturního centra už Společenský dům zůstane definitivně nevyužitý. A v tom je ten svízel.

Chceme mít v centru města v místech, kudy korzují turisté, další Paláčkův mlýn? Objekt, který začne v průběhu několika málo let chátrat, rozpadat se a jehož okna budeme muset zatlouci, aby do něj nelezly děti nebo bezdomovci? Protože to reálně hrozí.

Na malou chvíli se pokusím vžít do představitele města, který by podobným hrozbám měl předcházet. Co bych udělal? Předně bych začal okamžitě jednat s předsedou představenstva společnosti Synot panem Ivo Valentou, jehož život je s Rožnovem spjatý.

Zeptal bych se ho, jestli by neměl zájem v Rožnově vybudovat knihovnu s tím, že by ji městu poté dal do pronájmu za „symbolickou částku“. Ta by přitom mohla klidně činit milion korun ročně. Že je to moc? Tak počítejte se mnou! Současnou budovu knihovny by město mohlo klidně zobchodovat za deset milionů korun. Do dostavby stávající knihovny chce město investovat takřka třicet milionů. To je dohromady skoro čtyřicet milionů! Na rozvoj a provoz knihovny bychom tak měli k dispozici prostředky na minimálně patnáct až dvacet let. To je strašně dlouhá doba. Horizont, za který nevidí žádný z dnešních komunálních politiků. Tak proč se tomu bránit, když Synot podobnou možnost sám nabízí?

I vzhledem k tomu, že pan Valenta je velmi movitý člověk a patriot, určitě by jej hřálo na srdci, kdyby proměnu Společenského domu na knihovnu mohl zajistit. Nová knihovna by na oplátku mohla nést jeho jméno. V Rožnově by pak konečně vyrostla knihovna, kterou si zdejší obyvatelé zaslouží. Vzhledem k dispozicím Společenského domu by určitě zbylo místo i na malou scénu nebo kavárničku. Pevně věřím, že představitelé města využijí svých mandátů a začnou v tomto duchu jednat ve prospěch obyvatel Rožnova.

Vždyť bychom tím zabili několik much jednou ranou. Nemovitost na Bezručově ulici (současná budova knihovny) je sice atraktivní, ale stojí u velmi nebezpečného přechodu, kde často dochází ke střetům s chodci. Také parkovacích míst je u knihovny minimum. V neposlední řadě bychom vyřešili problémy s nedostatkem místa pro knihovní fond.

Jsem přesvědčen, že je velmi vhodné, aby se o Společenském domu veřejně diskutovalo. Proto prosím i o váš názor v komentáři pod článkem. Pokud město zaujme stanovisko, že se ho to netýká, že je to problém pana Valenty, tak to dopadne jako s Paláčkovým mlýnem. Ten dodnes hyzdí centrum Rožnova a nikdo není schopen s věcí pořádně hnout.

 


Autor: Tomáš Hradil

Aktivní občan, kterému opravdu není jedno, jak vypadá město, kde žije.