Názor: Starosta na otázky ve věci RKC odpověděl jen z části, spíše ne!?

, aktualizováno: , autor:

Ve středu 7. března se uskutečnila v Kině Panorama veřejná prezentace návrhu řešení „Rožnovského kulturního centra“, jeho funkcionalit a architektonického vzezření.

Úvodem je nutné konstatovat, že s ohledem na letitou absenci seriózního kulturního zařízení v Rožnově, co starosta města s brněnskou projekční kanceláři představili, se na první pohled jevilo jako sen, o kterém se Rožnovákům mohlo doposud jen zdát. Takže zúčastnivší se občané mohli nakonec odcházet domů plni dojmů, s příjemným pocitem a nadějí, že v Rožnově přece jen něco pěkného a užitečného jednou vznikne.

Ostatně, taková reakce od lidí se dala i očekávat. Protože cokoliv se v Rožnově v tomto předloží, bude vzhledem k dnešní situaci vždy jen to lepší a lepší. Horší stav být už ani nemůže (po uzavření Spoláku je v Rožnově dnes nemožné udělat byť jen nějaký „candrbál“).

--------------------------------

Ale vzhledem k tomu, že se jedná o akci odhadem za 200 miliónů Kč (starosta si to stále nechce přiznat), dovolil jsem si už 22. února formulovat tři důvodné otázky k očekávanému návrhu. S předstihem jsem je uvedl na tomto serveru (viz blog níže), aby vedení radnice mělo dost času se jim věnovat a odpovědi si pro veřejnost připravit. Je zřejmé, že otázky jejich pozornosti neunikly. Přesto však na místě se tvářili, jako by je slyšeli prvně a ve stejném duchu vyznívaly i jejich odpovědi.

Ad Otázka 1. Zda zpracovaný návrh RKC skutečně splňuje (za předpokládanou cenu) všechny požadavky města a regionu (jaké představuje Rožnov a Rožnovsko) na jeho disponibilní řešení - prostorové, provozní, funkční a uživatelské?

Chvíli chodili kolem jako okol horké kaše, ale nakonec se k věci vyjádřila Lenka Vičarová, ředitelka Městské kulturní agentury a zastupitelka města současně. Uvedla, že vše je otázkou neustále zvažovaného kompromisu. A že své provozní a uživatelské požadavky na RKC ponechávají spíše na brněnské projekční kanceláři, na jejich zkušenostech, protože prý už nějaký kulturák stavěli (to jsou slova od dlouhodobého organizátora kulturních akcí v Rožnově a potenciálního provozovatele a uživatele RKC).

Ta otázka byla položená záměrně a skutečně směřovala na potenciálního provozovatele, uživatele a pořadatele kulturních akcí. Proto se jevilo poněkud překvapivé, že ti svou odpovědnost takto přehodili na brněnské architekty ("pokud ovšem Brňáci nebudou v tom RKC nakonec i tu kulturu sami dělat, to by potom bylo o něčem úplně jiném ….???").

O co se jedná? Řada provozních a uživatelských parametrů navrženého RKC se pohybuje na hraně (jako je kapacita společenského sálu, volba sedaček, zázemí a nástupní prostory na jeviště pro účinkující, samotné zázemí pro účinkující, prostory pro gastronomické služby a další a další. Např. Obsloužit případných 450 návštěvníků nějakého plesu, a přitom je neomezovat jen na nějaký základní nápojový sortiment a nějaké potravinové polotovary, jak jsme tomu byli zvyklí Spoláku, může být nakonec hodně velký problém ("svačina z domu se dnes už skutečně nenosí").

A tak se nabízí se otázka, zda by nebylo vhodným řešením celé řady rizik a potenciálních problémů případné prodloužení objektu RKC o jeden konstrukční modul (taková je prý konstrukční a technologická koncepce stavby) a to i za cenu, že by to bylo o nějakou tu korunu dražší. Populisticky šetřit za každou cenu na nepravém místě (na objektu na sto let) se může docela vymstít. To raději odložit na později nákup některých vnitřních technických zařízení a vybavení, což je reálné, může se počkat. Ale někdy později dodělávat případně chybějící prostor stavby, to už jaksi reálné zjevně není.

Ze slov Lenky Vičarové bylo zřejmé (viz výše), že přípravný výbor projektu se odevzdal do rukou nasmlouvané brněnské projekční kanceláře a ta tímto dostala důvěru, „že něco v Rožnově udělá a Rožnováci se s tím potom už nějak srovnají“.

V této souvislosti by vůbec nebylo od věci, kdyby ze strany potenciálních provozovatelů, uživatelů a pořadatelů kulturních akcí v Rožnově byl zadaný a zpracovaný nezávislý odborný posudek-oponentura provozní a uživatelské dostatečnosti řešení dnes navrženého projektu RKC, aby se po hříchu nemuselo „banovat“.

Ad Otázka 2. Je součástí projektové dokumentace také zpracovaný „podprojekt“ následného provozování celého zařízení RKC, a to z hlediska použitých technologií, jejich životnosti a také, co to všechno představuje? Jedná se, kromě přímých provozních finančních nákladů, také o náklady opakované provozní údržby, dílčích oprav, plánovaných oprav, .... .

Tady se starosta s brněnským projektantem chvíli dohadovali, jaké vlastně ty provozní náklady budou. Pozoruhodné ale na tom bylo, že nejenže se na tom nedokázali shodnout, ale oni se od sebe lišili o celý řád (počet nul), což se jeví poměrně hodně. Současně se umně vyhnuli té části otázky, která směřovala na náklady související s nezbytnou pravidelnou údržbu celého objektu. Aspoň jednu podstatnou věc je vhodné uvést. Celý objekt má být obložený dřevěnými rošty, které pokud nebudou pravidelně (ročně?) ošetřované, tak rychle změní barvu – zešednou, tím se změní celkový vzhled celého objektu a evidentně s tím souvisí i omezení jejich životnosti. Náklady jednoho takového nátření ale mohou dosahovat výše odhadem i šesti, možná sedmi místné částky (materiál, lešení, práce, …), což by se takto mohlo vymakládat každoročně (???). Řádné odpovědi se v tomto nedočkal ani zastupitel Vychodil, který si (pro jistotu) související technologické parametry předběžně pozjišťoval přímo u výrobce.

Takže, nakonec se může i stát, že s prosazeným „tepelným standardem“, díky němuž se zřejmě rozpočet RKC zvedl o 30 miliónů korun, se teoreticky může na provozních výdajích i ušetřit (na vytápění, ….), ale na druhé straně násobně větší částky se mohou vynakládat za pravidelnou údržbu uvedeného vnějšího obalu objektu (???).

Ad Otázka 3. Je součástí projektové dokumentace také zpracovaný „podprojekt“ (analýza, studie, či aspoň posouzení) určitého potenciálu možností a současně naopak limitů dalšího rozvoje celé stavby RKC dle pozdějších nových zjištění, nedostatků, požadavků, trendů, ….? A to z hlediska jak použité technologie, statiky, tak nakonec i architektury a designu celé stavby?

K odpovědi na tuto otázku se starosta nedostal už vůbec. Nějak se jí asi takticky vyhnul. Zřejmě se nejevila jako žádoucí s ohledem na prosazenou plánovanou konstrukční a stavební technologii – „dřevostavbu“. A tak člověk nemusí být ani stavařem, aby se mohl domnívat a z toho také usoudit, že jakékoliv pozdější stavební úpravy, vestavby, nástavby, střešní terasy a pod., budou z konstrukčního, technologického a statického hlediska naprosto nepřípustné. Starosta to asi nechtěl vyslovit nahlas a přiznat, jaké je skutečnost.

A proto také z těchto důvodů se může jevit jako významné a užitečné výše navrhované přezkoumání provozní a uživatelské dostatečnosti zpracovaného návrhu RKC (dnes známých hraničních provozních a uživatelských parametrů). Protože to, co se nepostaví hned, „na první dobrou“, tak to potom už nikdo nikdy dostavět nebudeme moct.

--------------------------------

Závěrem. Cokoliv se v Rožnově pro kulturu postaví, bude dnes jen a jen k lepšímu. Ale diskuse je o tom, jestli to bude dostačující i zítra, když nebude možnost jakékoliv pozdější nápravy (staví se něco na 100 let).

Nezbývá něž věřit, že byť se starosta s otázkami na veřejném setkání zrovna moc nevyrovnal, že se jim bude přece jen věnovat posléze a jednou se jako veřejnost věcných odpovědí na ně i dočkáme.

Vlastimil Dorotík


Autor: Vlastimil Dorotík

V Rožnově jsem několik let bydlel, nyní již více než 20 let v sousedním Vidči. Rožnov pro mě není "něčím mimo", ale centrem celého regionu Rožnovska, do kterého spadá i místo mého současného bydliště. Proto vše, co se v Rožnově děje, se mně vždy nějak dotýká, mě to zajímá a činím si tak nárok se k tomu případně vyjádřit.