Názor: Vylidňování a stárnutí obyvatel Rožnova je sice fakt, ale ne zase takový problém

, aktualizováno: , autor:

Skutečností je, že demografická křivka Rožnova dlouhodobě klesá. To ale neplatí o demografické křivce celého regionu Rožnovska, tj. obcí od Horní Bečvy po Zubří, která naopak stále stoupá.

V roce 2015, v rámci projektu Zvyšování kvality základního vzdělávání na území ORP Rožnov P/R, jsem zpracovával analýzu demokratického vývoje na tomto území, aby bylo možné predikovat, jak se budou vyvíjet požadavky na školy a školská zařízení v těchto 9. obcích (včetně Rožnova a Zubří).

Město Rožnov je dlouhodobě spádovou obcí, přirozeným centrem Rožnovského regionu (takovou „vesničkou střediskovou“).

V celé republice se asi už 10 – 15 let projevuje „efekt vylidňování“ měst do obcí v jejich blízkém okolí. Jednoduše, lidi to z mnoha důvodů táhne pryč z města do blízkých vesnic. Tam si kupují nebo staví své vlastní rodinné domky a jsou rádi, že každý den mohou nakonec „vypadnout z ruchu a chaosu města“ do relativního klidu.

Tomuto trendu nahrává i několik skutečností.

Města (jako např. Rožnov) nemají dostatek bytů a stavebních parcel, aby je lidem mohly nabízet. A ty, které jsou, jejich ceny jsou násobně větší ve srovnání s nabídkou okolních obcí.

Dále, při dnešní mobilitě obyvatel není vůbec žádný problém několikrát za den libovolně absolvovat cestu ze svého domova na vesnici do blízkého města a zpět.

No, a nakonec, za současných podmínek a okolností, bydlet ve městě (byť i v rodinném domku, o paneláku už vůbec nemluvě) není ve většině případů zrovna nějaké terno ve srovnání s blízkou vesnicí.

V této souvislosti je důležité vzít na vědomí také určitou podstatnou skutečnost. Lidé sice takto z města odcházejí, ale kromě toho bydlení na vesnici městu vůbec nedávají vale.

Naopak, dennodenně se vracejí a přijíždějí do města za prací, nákupy, službami, kulturou, sportem, úřady,….. , stále zůstávají s městem nejen v kontaktu, ale i nadále s ním žijí, protože jej potřebují. Takže počet obyvatel města sice klesá, ale počet lidí, kteří se dennodenně ve městě nacházejí, pohybují a s městem žijí, …….. to asi nikdo ještě nespočítal (???).

Srovnání. Počet obyvatel města Rožnova klesá, ale v obcích, v jeho nejbližším okolí, naopak roste (Dolní Bečva, Vigantice, Vidče, Zubří, …). Nejsou na tom ale všechny stejně. Svou roli zjevně hraje vzdálenost mezi městem a danou vesnicí. Proto asi např. počet obyvatel Horní Bečvy již delší dobu neroste vůbec, ba naopak poměrně drasticky klesá. Hustisko-Solanec stále mírně roste, ale ne už tolik, jako k Rožnovu bližší Vigantice, Vidče, markantní nárůst byl např. na Dolní Bečvě. Je to celkem logické.

Co se dá z toho vyvodit? Je skutečně úbytek obyvatel Rožnova tak závažný problém, když v celém regionu jich stále přibývá a s městem dennodenně žijí? A je smysluplné tento trend nějak cíleně samoúčelně uměle obracet na druhou stranu?

V úvahu je nutné vzít také, že Rožnovsko je zatím stále ještě turistickou a rekreační oblastí. A díky tomu, co do aktuálního počtu lidí přítomných v ní, neustále dýchá, pulsuje. Když je sezóna (letní, zimní, to je jedno), tak v Rožnově je tomu jako „na Václaváku“, ve srovnání se sousedním Valmezem nebo Vsetínem (kde takto není pomalu ani živáčka).

Rožnov byl lázeňským městem. To z něj dělalo především prostředí, a ne jen samotného města, ale neodmyslitelně i jeho okolí. Krajina, kopce, zeleň, okolní lesy, zkrátka životní prostředí tady léčilo nejen na těle, ale i na duchu.

Takže to nakonec vypadá, že na Rožnovsku, kromě „nějakého statistického přerozdělení“ v rámci regionu, lidé zatím vůbec nechybí. Proto je skutečně na zvážení, jestli chtít tento stav cíleně, umělé a za každou cenu nějak radikálně měnit.

Nehledě na to, že další a další zvyšování počtu obyvatel města představuje (obrazně) další a další „beton“, jeho rozšiřování na úkor blahodárné zeleně a tím další likvidaci toho, co dosud Rožnov dělalo Rožnovem.

Potom také, lidi do města přece nepřitahují jen byty, bydlení, ale především dostupnost práce, dostatečná a funkční infrastruktura, kvalitní služby, bezpečnost a zdravé životní prostředí. Souhrnně se tomu říká „kvalita života“. Proto je otázkou, zda by z hlediska rozvoje samotného Rožnova nepřineslo větší efekt prohození těchto cílů. Tj., v první řadě se zaměřit na zvyšování kvality života pro lidi, kteří ve městě a v regionu už dnes jsou, což by potom mohlo i přitahovat ty další, aby v Rožnově chtěli bydlet a počet obyvatel v něm přirozeně narůstal. A když se náhodou zrovna nestane, tak svět se nezboří.  

A na závěr ještě něco. Jestli by Rožnov dnes případně hledal svou novou strategii rozvoje na následující období, tak by mohl zkusit oprostit se od své dosavadní zahleděnosti do sebe sama. Protože dnes už není jen samotným městem, soliterem a kolem nic, ale je nedílnou součástí celého regionu Rožnovska.

A jestliže Rožnov p/R je od roku 2003 ORP (obcí s rozšířenou působností), tak by takto nemusel být jen papírově, a jako „detašované pracoviště státní správy“, ale skutečně aktivním centrem a tahounem samosprávy celého regionu (starostové okolních obcí by to určitě ocenili). Ti lidé, po kterých někteří dnes volají, si už dávno nevystačí jen se samotným městem.

Vlastimil Dorotík


Autor: Vlastimil Dorotík

V Rožnově jsem několik let bydlel, nyní již více než 20 let v sousedním Vidči. Rožnov pro mě není "něčím mimo", ale centrem celého regionu Rožnovska, do kterého spadá i místo mého současného bydliště. Proto vše, co se v Rožnově děje, se mně vždy nějak dotýká, mě to zajímá a činím si tak nárok se k tomu případně vyjádřit.