Názor: Že by stavba rožnovského kulturáku už konečně převážně vážně?

, aktualizováno: , autor:

V pátek 27.1.2017 se v rožnovském kině uskutečnila vernisáž výstavy výsledků architektonicko-urbanistické soutěže návrhů na výstavbu tzv. „Rožnovského kulturního centra“. Zaštítil ji sám starosta a přidal i doprovodný kulturní program. Dobrou zprávou by mohlo být a vypadá to tak, že současní představitelé města to s rožnovským kulturákem už konečně myslí vážně, byť na cestě k prvnímu hrábnutí do země je stále mnoho významných rizik (minimálně volby v roce 2018, které celou věc mohou uvrhnout do stavu, ve kterém se nacházela dosavadních 25 let).

Celá páteční akce byla spíše společenskou událostí, na které se sešlo poměrně dost lidí. Takovou sešlost jsem v této věci viděl již podruhé. Je zřejmé, že lidé o společenské a kulturní dění v Rožnově májí opravdový zájem.

Ve vestibulu kina bylo možné vidět základní (byť „informačně chudé“) koncepční pohledy a data jednotlivých soutěžních návrhů, tj. jak by bylo možné rožnovský kulturák architektonicky a urbanisticky uchopit (celkový počet asi 13).

K celé záležitosti se na fóru postupně stručně vyjádřili starosta města, městský architekt a šéfová T-klubu (jako předpokládaného provozovatele). Všichni tři dali najevo své uspokojení s posunutím celé věci o další krůček dopředu. Starosta města varoval před nepřiměřeným optimismem a požádal o „klid na práci“.

Bylo možné zhlédnout skutečně různorodé návrhy řešení. Někteří autoři výrazně povolili uzdu své fantazii a docela slušně se „vyřádili“ (těžko říct, zda to mysleli vážně, a nebo to bylo jen do počtu, aby celá soutěž nabyla patřičného významu, jak se občas stává). Nic méně, vybraný vítězný návrh řešení (číslo 7) není tak úplně mimo realitu, co by v Rožnově obecně nakonec mohlo skutečně být. Představuje koncepci "á la Téryho chata“. Z vnějšku využívá kombinaci velkých prosklených ploch a dřevěných obkladů. Architektonicky a urbanisticky by do beskydské krajiny a Rožnova mohl obecně docela dobře zapadnout. S jistotou to ale už nelze říct o daném konkrétním místě na Bezručově ulici. Právě proto je také zajímavý návrh řešení (číslo 4), který sice prý nesplnil zadávací podmínky soutěže (nevím čím), přesto ale získal zvláštní cenu za svou pozoruhodnost. Jak sám návrh v úvodním popisu říká: „Návrh vychází z návaznosti na okolní zástavbu …“. Je tak na zvážení, zda by neměl být ještě nějakým vhodným legitimním způsobem vtažený zpátky do hry a nebo, aby jeho pozitivní prvky byly využity při projektování a finalizování vítězného návrhu (vzhledem k tomu, že se u obou návrhů jedná o zcela rozdílné architektonické ladění, je to asi nepředstavitelné). Řešení "á la Téryho chata“ je jako solitér skutečně zajímavé a akceptovatelné do prostředí Rožnova a okolních Beskyd. Je ale otázkou, zda bude také vhodné zrovna v prostoru mezi fabrickými budovami bývalé Loany a areálem pavilonů ZŠ Pod Skalkou.

Ostatní návrhy architektonicky vyznívaly spíše jako již před časem zmíněné „poskládané krabice“ a nebo „nějaké kreativní fantasmagorie“, což ale v rámci takové soutěže zase není tak úplně od věci.

To je pohled na návrhy daného zařízení zvenčí a jeho základní vnitřní uspořádání. Nevím, jak přesně zněla specifikace zadání soutěže, tj. soubor provozně technických a uživatelských požadavků na celé kulturní zařízení a jeho celkové funkční a účelové zacílení. Z diskuse s několika, na vernisáži přítomnými a zainteresovanými lidmi je zřejmé, že i tyto požadavky jsou zatím stále jen rámcové, stále živé a bude nutné jejich konečnému dopracování a doladění věnovat další nemalé úsilí a čas. V této souvislosti mám v celé věci jednu nepodstatnou a několik podstatných připomínek.

Tou nepodstatnou připomínkou je v tomto případě jen určitá nelibost k dnes značně nadužívanému slovu „centrum“ (je uvedené na průčelí daného objektu v každém z jednotlivých návrhů). Jeví se jen o jedno procento lepší, než slovo „středisko“. S centry jakéhokoliv druhu se potkáváme pomalu na každém kroku (sportovní, turistické, informační, kadeřnické, zdravotní, dentistické, rodinné, onkologické, pohřební, volnočasové, gastronomické, …., na co si jen vzpomeneme). Z podobných důvodů značně častého nadužívání a mnohdy také nelogického spojení se stejně tak obávám slova „valašský“. Čekám jen, kdy se případně objeví např. „valašské banány, pomeranče a nebo valašské kokosové ořechy“. A nebo jak to bylo v jednom starém vtipu: „Bojím se otevřít masovou konzervu …“. Věřím, že rožnovští kreativci a lingvisté by dokázali pro dané rožnovské kulturní zařízení vymyslet daleko příhodnější a Rožnovu lépe padnoucí název.

Navíc, slovo „centrum“ v daném názvu stále evokuje „snahu o nějakou centralizaci kultury v Rožnově někam …“ což se dnes jeví skutečně už nějak nevhodné a nežádoucí. Nechť je kultura v Rožnově diverzifikovaná tak, jak je a nebo ještě více a plánované kulturní zařízení nechť je k dispozici všem, kdo kulturu v Rožnově dělat chtějí.

A nyní už ty podstatné připomínky.

- U společenského a kulturního zařízení takového typu je určitou nezbytnosti a praktickou záležitostí počítat s „nadstřešením prostoru před jeho hlavním vchodem“ (ochrana před deštěm, sněžením, …). Současně s možností předjezdu autem k hlavnímu vchodu pro výstup/nástup návštěvníků nebo hostů. Z předložených návrhů není zřejmé, zda s tím počítají, asi ne. Není to nic mimořádného a už vůbec ne něco okázalého, žádný luxus nebo honorace. Je to ryze pragmatické a účelové opatření. Má to každý jen trochu slušnější hotel nebo společenská budova. Ostatně určitou formu něčeho takového mají pro vstup do kulturáku i v Zašové (které v současné době Rožnov tak trochu závidí, co mají). Nakonec, nejvíce to ocení především dámy, že jim nebude pršet nebo sněžit do vlasů …, nebudou se muset ohánět deštníkama, případně běhat po parkovištích, a pod … .

- Z dosavadních informací a diskuse se zdá, že funkčně a účelově je celé kulturní zařízení orientované především na „kulturní aktivity a akce“. V pořádku, Rožnov to potřebuje. Jenže, aktivity tohoto druhu jsou aktivitami především nákladovými, vždy s nedostatečnými příjmy, o nějakém zisku vůbec nemluvě. Když už takové zařízení za více než sto miliónu v Rožnově bude, tak by mělo být disponováno také pro aktivity, které mohou případně někdy i „vydělávat“, tj. aktivity např. kongresového typu.

Jen pro ilustraci, kdyby čistě hypoteticky, teoreticky a náhodou, starosta zaloboval v řadách své vlastní strany, jejich hnutí a to si některé ze svých výjezdních zasedání nebo konferenci uspořádalo v novém rožnovském kulturním zařízení, tak jsou z toho ne malé a čistě vydělané peníze pro financování provozu a rožnovskou kulturu (pánové a dámy z těchto kruhů a na takových akcích se při svých jednáních zjevně nešetří, vůbec nejsou líní pojíst, popít, bavit se .... a nakonec to i slušně zaplatit). O podobných akcích institucí veřejné správy nebo komerčního sektoru a kongresové turistice ani nemluvě. A tak i na to by mělo být rožnovské kulturní zařízení připraveno (s tím souvisí i následující připomínky).

- Každé společenské zařízení, které v dnešní době není schopno na pořádaných akcích zajistit a poskytnout odpovídající občerstvení, stravování a jiné příslušné související gastronomické služby, tak pro jeho efektivní využití a úroveň to je značný handicap. Dnes, při značné nabídce cateringových služeb není potřebné budovat celou plnohodnotnou kuchyň. Nic méně, pokud v kulturáku bude na určité akci několik stovek návštěvníků, tak by měly být k dispozici takové a také dostatečně dimenzované provozní prostory a vybavení, ze kterých případně nasmlouvaný poskytovatel careringových služeb bude schopný obsloužit všechny přítomné v očekávaném rozsahu, na požadované úrovni a kvalitě (byť si vše potřebné sebou přiveze). Jestli vítězný návrh kulturáku (a nebo už zadání a požadavky na něj) s tímto počítá, to není úplně zřejmé, a z diskuse na vernisáži to také nevyplynulo, spíše asi ne.

- Další související věcí (vhodnou a někdy nezbytnou) je mít k dispozici prostor „nějakých menších uzavřených místnosti – kluboven, salónků“ (jedné, dvou, tří, …???) pro případná uzavřená separátní jednání v rámci pořádaných akcí. Nebo může sloužit jakémukoliv účelu a pro kohokoliv. S tímto požadavkem zadání a požadavky zřejmě také nepočítaly.

- Samostatnou kapitolou je věc zajištění přijatelné energetické dostatečnosti a spolehlivosti celého zařízení (jak vytápění, tak možná ještě závažnější bude chlazení, s ohledem na obrovské prosklené plochy). To je ryze technická a technologická záležitost. Proto nezbývá, než věřit panu starostovi jako „fachmanovi z branže“, že vše je pod kontrolou a není třeba mít žádné obavy.

Jsem toho názoru, že takové společenské kulturní zařízení se staví ne jen pro dnešek, ani ne jen pro zítřek, ale pro následujících dvacet, třicet, padesát, možná sto let. Proto by bylo celkem nešťastné a také s ohledem na značné vynaložené finanční náklady i nezodpovědné, se přitom na všechno dívat jen optikou potřeb dneška a srovnávat to jen s tím, co nám doposud poskytoval Spolák.


Autor: Vlastimil Dorotík

V Rožnově jsem několik let bydlel, nyní již více než 20 let v sousedním Vidči. Rožnov pro mě není "něčím mimo", ale centrem celého regionu Rožnovska, do kterého spadá i místo mého současného bydliště. Proto vše, co se v Rožnově děje, se mně vždy nějak dotýká, mě to zajímá a činím si tak nárok se k tomu případně vyjádřit.