Osud rožnovské městské knihovny (opět) visí na pověstném „vlásku“

, aktualizováno:
Osud rožnovské městské knihovny (opět) visí na pověstném „vlásku“

Rožnov byl v minulosti městem vzdělaných a uvědomělých lidí. Jak uvádí Čeněk Kramoliš: Za doby národního probuzení patřil Rožnov mezi nejuvědomělejší města moravská. Roku 1862 uspořádal Rožnov velikou národní slavnost na Radhošti, roku 1868 vezli kámen na základ Národního divadla do Prahy a roku 1879 postavili slavnému krajanu Palackému pomník.

Do tohoto výčtu patří i založení Městské knihovny. Její dlouhá historie začala 1. ledna 1872. O rok později ji navštívil historiograf království českého František Palacký a věnoval knihovně celý Slovník Naučný. Město Rožnov z vděčnosti a na jeho památku pojmenovalo knihovnu jeho jménem – Knihovna Františka Palackého.

Městská knihovna v Rožnově pod Radhoštěm byla jednou z prvních na Moravě. A je výjimečná nepřetržitým provozem, letos už celých 144 let.

Když v roce 1919 přijalo tehdejší Národní shromáždění první knihovnický zákon, který ukládal obcím zřídit do 2 let obecní knihovny a čítárny, byla už městská knihovna v Rožnově i s čítárnou provozována déle než 40 let.

O tom, že městská knihovna není jen veřejnosti přístupným skladištěm velkého množství knih, ale také místem setkávání, poučení, vzdělávání i tiché radosti, svědčí několik stručných údajů.

Knihovna disponuje cca 60 000 knihami, z nichž je zhruba 45 000 umístěno ve volném výběru. U centrálního výpůjčního pultu jsou obslouženi jak uživatelé dětského, tak i dospělého oddělení. Knihovna provádí výpůjční služby, donáškovou službu pro starší a nemobilní občany, zdarma nabízí přístup k veřejnému internetu. V prvním patře knihovny je umístěna čítárna a studovna. Zde je pro čtenáře dostupných cca 100 titulů odebíraných periodik, cca 14 000 zvukových dokumentů (mluvené slovo, hudba), cca 1 500 dokumentů týkající se regionu Rožnovska, možnost kopírování dokumentů a opět přístup k veřejnému internetu.

V knihovně je registrováno 18,3 % obyvatel města; dětí do 15 let 27 %. V roce 2015 bylo uskutečněno 108 188 výpůjček. Knihovna v roce 2015 eviduje 181 696 návštěvníků (z toho 75 885 návštěvníků fyzických, a 105 811 návštěvníků on-line služeb). Druhou nejpočetnější skupinou jsou návštěvníci kulturních akcí pořádaných knihovnou, v roce 2015 jich bylo 8 120. Uživatelé veřejného internetu měli 6 618 návštěv. Vzdělávací akce navštívilo 2 794 lidí.

Je tedy zcela na místě, že jedenáctičlenný kolektiv pracovníků městské knihovny získal titul „Knihovna roku 2016 Zlínského kraje" (celkem z 32 nominovaných knihoven). Důvod k radosti byl, neboť rožnovská knihovna je s počtem 90 výpůjček na jednoho registrovaného uživatele a s téměř 11 návštěvami knihovny na jednoho obyvatele nejlepší mezi knihovnami celého okresu Vsetín.

„Ocenění naší knihovny mne velmi těší a vážím si jej," komentoval udělení titulu ředitel knihovny Pavel Zajíc a dodal: „Svědčí o tom, že navzdory našim stísněným prostorovým podmínkám je práce rožnovských knihovníků vnímána na vysoké kvalitativní úrovni nejen na území města, ale také Zlínského kraje."

Těch ocenění je víc. Již dříve byl ředitel knihovny Pavel Zajíc ohodnocený ve stejné soutěži za dlouholetou práci. Knihovna byla v celostátní soutěži již dvakrát nominována na knihovnu roku ČR. V roce 2015 se dětské oddělení, vedené knihovnicí paní Ilonou Kroupovou, umístilo v celostátní soutěži dětských oddělení Kamarádka knihovna na třetí příčce.

Z knihoven, které jsou metodicky vedeny rožnovskou městskou knihovnou, byla v roce 2015 oceněna knihovnice ze Stříteže nad Bečvou Karolína Švecová, a také knihovnice místní knihovny Hutisko-Solanec paní Marie Fajkusová.

I přes tyto vynikající výsledky neměla rožnovská knihovna, tato všeobecně prospěšná a nezisková instituce, v minulosti na růžích ustláno. Na počátku 20. století si návštěvník veřejné čítárny stěžuje na ...neútulnost místnosti a nevětraný vzduch. A žádá ...vkusnější úpravu místnosti, by lákala obecenstvo a ne odpuzovala.

O nesnadné existenci rožnovské knihovny svědčí i to, že se v průběhu let stěhovala hned několikrát. V jednom období dokonce působila na dvou oddělných místech. Až v roce 1992 rozhodlo městské zastupitelstvo, že chátrající vila v Bezručově ulici připadne „nechtěnému dítěti" - městské knihovně. Od 17. prosince 1994 byl v rekonstruované budově slavnostně zahájen provoz Městské knihovny v Rožnově pod Radhoštěm. Knihovna také začala používat logo navržené Mariem Kotrbou.

Vrátit jí původní název „Knihovna Františka Palackého", který nikdy nebyl zrušen, na to si nikdo nevzpomněl.

„Původní název zdejší knihovny patrně vyšuměl za časů socialismu, kdy byly knihovny v organizační struktuře podřízeny jako pobočky Okresních knihoven, v našem případě Okresní knihovny na Vsetíně," vysvětlil ředitel městské knihovny v Rožnově pod Radhoštěm Pavel Zajíc.

„Po získání právní subjektivity v roce 1996 si na původní název zřejmě nikdo nevzpomněl, byli jsme prostě Městská knihovna. V roce 2000 tehdejší ředitelka knihovny paní Jarmila Mikulášková navrhovala název „Knihovna U dobrého ducha", ten však Rada města neschválila. Já bych se návratu k původnímu názvu knihovny nebránil. František Palacký byl významný historik a politik, zakladatel novodobého českého dějepisectví, takže obnova původního názvu stojí za uvážení," doplnil ředitel.

Dodejme, že v roce 2016 uplynulo 140 let od úmrtí českého historiografa Františka Palackého (14. 6. 1798 – 26. 5. 1876), zvaného někdy také jako „otec národa", rodáka z nedalekých Hodslavic a přítele města Rožnova pod Radhoštěm.

Po dvaadvaceti letech pobytu ve vile v Bezručově ulici, kde městská knihovna pracuje na úrovni současných moderních knihoven, se proslýchá o prodeji budovy a dalším stěhování knihovny.

„Je pravdou, že prostory knihovny v Bezručově ulici jsou pod limitní úrovní," odpověděl Pavel Zajíc. „Takže stojíme před otázkou, jak fungovat dál. Padají návrhy na stěhování. Případně na „rozpůlení" knihovny na dvě dislokovaná oddělení, známém už z minulosti. Jsou návrhy přestěhovat knihovnu do Společenského domu, do někdejší Tesly..., což nepovažuji právě za šťastné. Současná poloha knihovny se nachází v centru hlavních komunikačních stezek školáků, seniorů, čtenářů, prostě všech občanů.

Zdejší knihovna na „Bezručovce" je takový živý, městotvorný organismus, který ve zdejším městě zastává důležitou roli. A když ji, dobře zabydlenou a na strategicky výhodném místě, budeme neustále přesazovat, můžeme minout cíl, který knihovny mají.

Je dobře patrné, že právě v tomto jejím současném místě je určitý rozvojový potenciál pro přístavbu. Už v roce 1993 byla přístavba knihovny na tomto místě navržena. Město jako investor se však k její realizaci, ať už to bylo z jakýchkoliv důvodů a příčin, nikdy nedostalo. Jednou to mohla být materiální nouze, jindy snad chyběla politická vůle. Takže se přístavba prostě nerealizovala," řekl Pavel Zajíc.

Dodejme, že ke škodě široké čtenářské obce a všech návštěvníků městské knihovny.

A další osud městské knihovny? Zase tak říkajíc visí na pověstném vlásku.

Poznámka: Dne 16. 11. 2016 bude zveřejněn vítězný návrh a jméno jeho autora, který zvítězil ve veřejné architektonické soutěži na přístavbu městské knihovny. Věřme, že se tento návrh podaří realizovat a knihy, čtenáři i knihovníci budou mít nakonec dosti místa pro svůj přirozený a smysluplný rozvoj.


Autor: