Rožnovští starostové: Čeněk Janík

, aktualizováno:
Rožnovští starostové: Čeněk Janík

Starosta, jako jeden z orgánů obecní samosprávy, zvolený obecním zastupitelstvem, stojí v čele územní samosprávy obce, pečuje o obec a její obyvatele.  

Druhým starostou Rožnova se stal Čeněk Janík. V říjnu 1867 se Michal Jurajda pro churavost už nenechal zvolit do obecního výboru, starostou byl tehdy zvolen jeho švagr, rovněž uvědomělý občan Čeněk Janík. A když se roku 1871 vzdal Michal Jurajda pro nemoc i poslaneckého mandátu do sněmu, poslancem za venkovské obce byl zvolen Čeněk Janík a zůstal jím až do své smrti 30. června 1874.

Přičiněním starosty Čeňka Janíka byl zaveden telegrafní úřad (1869), postaven na náměstí hudební pavilon (1871), zřízena veřejná knihovna (1872), zavedeno osvětlení náměstí a ulic petrolejovými lampami (1873), zahájena stavba léčebního domu a pěkné školní budovy.

Čeněk Janík zaměstnával mnoho valašských tkalců. Byl však také člověk přemýšlivý a podnikavý.

Výsledek úmorné práce tkalců, plátno, čekalo po dohotovení neméně namáhavé bělení. Právě Čeněk Janík si umínil učinit obtížnému ručnímu bělení tkalcovského tovaru v dřevěných boudách navždy konec. Roku 1858 zakoupil v místní části Študlov dům (dnešní Sušák). S pomocí znalce postavil dokonalou dílnu k bělení, škrobení, sušení a mandlování všeho druhu bílého tkalcovského zboží. Místo vedle rožnovské strouhy bylo pro dostatek vody příhodné. Zájem o mechanizované bělení zpočátku byl. Přesto při Čeňku Janíkovi štěstí v podnikání z různých příčin nestálo. Zisk malý nebo žádný, zákazníci odcházeli jinam. Byly i nepříjemnosti kvůli vypouštění chlóru po bělení do řeky Bečvy.

Po smrti Čeňka Janíka (pouhých 19 dnů od smrti švagra a předchozího starosty Michala Jurajdy) se vdova snažila udržet dílnu ještě nějaký čas v provozu. Ani jí se nedařilo, a když roku 1879 zemřel i její syn Ladislav Janík, prodala dílnu majiteli tkalcovny v Místku Petru Herliczkovi. Ten přivedl provoz dílny s pomocí zkušeného Jindřicha Tkalce k rozkvětu.  

Čeněk Janík (starostou v letech 1868-1874) v mnoha ohledech přispěl ke zvelebení Rožnova. Novým myšlením, přístupem a zaváděním mechanizace napomohl svým dílem k přeměně textilní manufaktury na výrobu průmyslovou. Úrovně současné mechanizace textilní výroby a produktivity tkalcovských strojů, řízených počítačem, by se však určitě ani ve snu nenadál.